सूक्त ११७
9 मन्त्रों वाला सम्पूर्ण ऋग्वेद सूक्त: संस्कृत पाठ, IAST लिप्यन्तरण और उपलब्ध स्रोत-संगत ऐतिहासिक अंग्रेज़ी अनुवाद।
9 मन्त्रों वाला सम्पूर्ण ऋग्वेद सूक्त: संस्कृत पाठ, IAST लिप्यन्तरण और उपलब्ध स्रोत-संगत ऐतिहासिक अंग्रेज़ी अनुवाद।
गहराई 4 / 4
9 मन्त्रों वाला सम्पूर्ण ऋग्वेद सूक्त: संस्कृत पाठ, IAST लिप्यन्तरण और उपलब्ध स्रोत-संगत ऐतिहासिक अंग्रेज़ी अनुवाद।
बटन, स्वाइप या बाएँ-दाएँ तीर कुंजियों से पृष्ठ पलटें।
न वा उ देवाः क्षुधमिद्वधं ददुरुताशितमुप गच्छन्ति मृत्यवः। उतो रयिः पृणतो नोप दस्यत्युतापृणन्मर्डितारं न विन्दते॥
लिप्यन्तरणna vā u devāḥ kṣudhamidvadhaṁ dadurutāśitamupa gacchanti mṛtyavaḥ | uto rayiḥ pṛṇato nopa dasyatyutāpṛṇanmarḍitāraṁ na vindate ||
अनुवादTHE Gods have not ordained hunger to be our death: even to the well-fed man comes death in varied shape. The riches of the liberal never waste away, while he who will not give finds none to comfort him.
English translation: Ralph T. H. Griffith, 1896.य आध्राय चकमानाय पित्वोऽन्नवान्सन्रफितायोपजग्मुषे। स्थिरं मनः कृणुते सेवते पुरोतो चित्स मर्डितारं न विन्दते॥
लिप्यन्तरणya ādhrāya cakamānāya pitvo'nnavānsanraphitāyopajagmuṣe | sthiraṁ manaḥ kṛṇute sevate puroto citsa marḍitāraṁ na vindate ||
अनुवादThe man with food in store who, when the needy comes in miserable case begging for bread to eat, Hardens his heart against him-even when of old he did him service-finds not one to comfort him.
English translation: Ralph T. H. Griffith, 1896.स इद्भोजो यो गृहवे ददात्यन्नकामाय चरते कृशाय। अरमस्मै भवति यामहूता उतापरीषु कृणुते सखायम्॥
लिप्यन्तरणsa idbhojo yo gṛhave dadātyannakāmāya carate kṛśāya | aramasmai bhavati yāmahūtā utāparīṣu kṛṇute sakhāyam ||
अनुवादBounteous is he who gives unto the beggar who comes to him in want of food and feeble. Success attends him in the shout of battle. He makes a friend of him in future troubles.
English translation: Ralph T. H. Griffith, 1896.न स सखा यो न ददाति सख्ये सचाभुवे सचमानाय पित्वः। अपास्मात्प्रेयान्न तदोको अस्ति पृणन्तमन्यमरणं चिदिच्छेत्॥
लिप्यन्तरणna sa sakhā yo na dadāti sakhye sacābhuve sacamānāya pitvaḥ | apāsmātpreyānna tadoko asti pṛṇantamanyamaraṇaṁ cidicchet ||
अनुवादNo friend is he who to his friend and comrade who comes imploring food, will offer nothing. Let him depart-no home is that to rest in-, and rather seek a stranger to support him.
English translation: Ralph T. H. Griffith, 1896.पृणीयादिन्नाधमानाय तव्यान्द्राघीयांसमनु पश्येत पन्थाम्। ओ हि वर्तन्ते रथ्येव चक्रान्यमन्यमुप तिष्ठन्त रायः॥
लिप्यन्तरणpṛṇīyādinnādhamānāya tavyāndrāghīyāṁsamanu paśyeta panthām | o hi vartante rathyeva cakrānyamanyamupa tiṣṭhanta rāyaḥ ||
अनुवादLet the rich satisfy the poor implorer, and bend his eye upon a longer pathway. Riches come now to one, now to another, and like the wheels of cars are ever rolling.
English translation: Ralph T. H. Griffith, 1896.मोघमन्नं विन्दते अप्रचेताः सत्यं ब्रवीमि वध इत्स तस्य। नार्यमणं पुष्यति नो सखायं केवलाघो भवति केवलादी॥
लिप्यन्तरणmoghamannaṁ vindate apracetāḥ satyaṁ bravīmi vadha itsa tasya | nāryamaṇaṁ puṣyati no sakhāyaṁ kevalāgho bhavati kevalādī ||
अनुवादThe foolish man wins food with fruitless labour: that food -I speak the truth- shall be his ruin. He feeds no trusty friend, no man to love him. All guilt is he who eats with no partaker.
English translation: Ralph T. H. Griffith, 1896.कृषन्नित्फाल आशितं कृणोति यन्नध्वानमप वृङ्क्ते चरित्रैः। वदन्ब्रह्मावदतो वनीयान्पृणन्नापिरपृणन्तमभि ष्यात्॥
लिप्यन्तरणkṛṣannitphāla āśitaṁ kṛṇoti yannadhvānamapa vṛṅkte caritraiḥ | vadanbrahmāvadato vanīyānpṛṇannāpirapṛṇantamabhi ṣyāt ||
अनुवादThe ploughshare ploughing makes the food that feeds us, and with its feet cuts through the path it follows. Better the speaking than the silent Brahman: the liberal friend outyalues him who gives not.
English translation: Ralph T. H. Griffith, 1896.एकपाद्भूयो द्विपदो वि चक्रमे द्विपात्त्रिपादमभ्येति पश्चात्। चतुष्पादेति द्विपदामभिस्वरे सम्पश्यन्पङ्क्तीरुपतिष्ठमानः॥
लिप्यन्तरणekapādbhūyo dvipado vi cakrame dvipāttripādamabhyeti paścāt | catuṣpādeti dvipadāmabhisvare sampaśyanpaṅktīrupatiṣṭhamānaḥ ||
अनुवादHe with one foot hath far outrun the biped, and the two-footed catches the three-footed. Four-footed creatures come when bipeds call them, and stand and look where five are met together.
English translation: Ralph T. H. Griffith, 1896.समौ चिद्धस्तौ न समं विविष्टः सम्मातरा चिन्न समं दुहाते। यमयोश्चिन्न समा वीर्याणि ज्ञाती चित्सन्तौ न समं पृणीतः॥
लिप्यन्तरणsamau ciddhastau na samaṁ viviṣṭaḥ sammātarā cinna samaṁ duhāte | yamayościnna samā vīryāṇi jñātī citsantau na samaṁ pṛṇītaḥ ||
अनुवादThe hands are both alike: their labour differs. The yield of sister milch-kine is unequal. Twins even diffier in their strength and vigour: two, even kinsmen, differ in their bounty.
English translation: Ralph T. H. Griffith, 1896.सूक्त ११७ सनातन धर्म ज्ञान-मानचित्र का एक बिन्दु है। यह पृष्ठ इसे उसके शास्त्रीय, दार्शनिक या जीवंत परम्परा के सन्दर्भ में रखता है और इसकी शाखाओं, स्रोतों तथा सम्बन्धित मार्गों से जोड़ता है।